Quo vadis, překladatelský obore?

O překladatelích (a nejen o nich) se v poslední době říká, že se pod nimi nebezpečně houpe židle. Překotný vývoj AI na ně dopadl dřív, než jsme si stihli připustit. Katastrofické scénaře už nejsou jen planým strašením, protože jejich naplňování vidíme v přímém přenosu ve své každodenní praxi.

Z klientů, se kterými spolupracuji už dlouhé roky, někteří místo tradičních českých textů k překladu posílají už jen AI výstupy ke kontrole. Jiní přešli „na bota“ úplně. A další naopak tlačí jedno školení za druhým, objevujíce limity i slepá místa automatických překladů – paradoxně od nich mám víc práce než dřív. Odcházejícím klientům nic nevyčítám, dělala bych v jejich situaci to samé. Cena lidské práce roste a experimentování s AI dává smysl – pokud drahá a pomalá lidská práce jde nahradit něčím, co je zadarmo a hned, logicky se to bude dít.

Překladatelský obor se nám tak trochu kafkovsky mění před očima – míň překládáme, víc kontrolujeme. Přesto na mě vývoj trhu působí trochu schizofrenním dojmem: na jedné straně odklon od lidské práce, na druhé straně nedůvěra ve spolehlivost nových technologií. Z evoluční perspektivy připomínáme rybu, která už vyšla na souš a narostly jí nohy, ale stále si není zcela jistá, jak je používat a co na souši dělat.

Ve vzduchu visí otázka, co s překladateli bude za pár let...

Různé postoje a nálady

Nutno podoktnout, že ani překladatelé samotní nemají jasno, co s nimi bude. Setkávám se s různými postoji a názory, které se dají shrnout do provizorních kategorií asi takto:

Popírači pokroku: Ano, někdo pořád sází na to, že lidský faktor je nenahraditelný a překladatelé budou vždycky potřeba. Máme přece ten „cit pro jazyk“, vnímáme kulturní nuance a todletononc. To AI nikdy nedá, takže se není čeho bát. Tito židle-se-nehýbeři nejspíš mají štěstí na stabilní klienty, kteří zatím na AI nepřešli, nejspíš je však čeká tvrdá srážka s realitou, na kterou nebudou připraveni.

Pragmatici aneb Krotitelé robotů: Postoj této skupiny se dá shrnout asi takto: „Když AI nemůžeme porazit, musíme se s ní spojit“. Jsou to profesionálové, kteří nové trendy sledují, s AI experimentují a snaží se zjistit, jak jim může usnadnit práci nebo zlepšit kvalitu výstupu. „Robot dělá hrubou práci, já dělám mozek.“

Apokalyptici: Hlasatelé konce, kteří káží, že „konec je blízko“ a večer potají žhaví svá CVčka a přemýšlí, jestli půjdou na pokladnu do Tesca nebo do Lidlu. Tito lingvističní katastrofisté budou možná mile překvapeni, že je žádné pípání za pokladnou zatím nečeká.

Sama se řadím někam do prostřední skupiny, i když v rámci profesních „mood swings“ (výkyvů nálad – pozn. red.) někdy spadnu spíš do jedničky, jindy do trojky. Který postoj se ukáže jako nejrealističtější, ukáže jen čas.

Obor končí. Lingvisté ale nekončí.

Překladatelé velmi pravděpodobně nebudou tvořit součást profesní plejády příštího desetiletí. V propadlišti dějin usednou na židličku vedle opravářů tkalcovského stavu, koželuhů a pasáků hus.

Ale překladatelé mají jednu tajnou zbraň. Nejsou to totiž zpravidla jen překladatelé, jsou to lingvisté. Lidé, kteří mají jazyk v krvi. Kromě překladů můžou dělat cokoliv, co souvisí s jazykem. Ostatně převlékání kabátů není lingvistům cizí – mnoho překladatelů zároveň učí jazyky, a naopak: mnoho učitelů jazyků přibralo překlady jako vedlejší job. Jsem proto přesvědčena, že překladatelé mají mnoho možností, kam díky svým jazykovým kompetencím přesednout: buď se vrhnou na obory, které cizí jazyky už využívají, nebo na obory, které vznikají nebo teprve vzniknou. Můžou to být:

• AI-editor: člověk, který rozumí jazyku i technologii a dokáže z AI dostat kvalitní výstup.
• Conversation designer: pisatel, který navrhuje scénáře dialogů pro AI chatboty a asistenty
• Kultivátor firemní komunikace: firmy budou potřebovat někoho, kdo uhlídá styl, tón a konzistenci v době, kdy texty píše „každý“.
• Terminolog, tvůrce stylových guideline: Zásady, pravidla, glosáře, „style guidi“ a nejrůznější „guidelines“ vznikají a vznikat budou. Někdo je bude muset sepisovat.
• Administrátor obsahu (AI): člověk, který využívá AI nástroje ke generování obsahu, následně je kontroluje a zpracovává
• Content QA: Quality assurance / výstupní kvalita všude tam, kde se generuje obsah.
• Učitel jazyků: ze starých řemesel, které jsou stále „in“, je nutno zmínit aspoň tento.

Na některé z těchto pozic mi už teď občas chodí nabídky, takže pokud vám tyto pozice zatím nic neříkají, možná brzy budou.

Lingvisté možná přestanou působit v překladatelství, které jako obor možná úplně zmizí. Ale stále zůstává široké pole působnosti zahrnující práci se stylistikou, contentem, AI nástroji, marketingem či QA. Jazyk jako disciplína totiž zůstává – a s ním i prostor pro lidi, kteří s ním umí pracovat.

Jen je potřeba přestat se zaklínat nenahraditelností lidského faktoru a starými pořádky a začít budovat své místo ve světě, kterému vládnou nová pravidla.

P.S.: Myslím, že AI obrázků jsme všichni přesycení, tak přidávám obrázky dělané ručně nebo v Malování.